31.08.2024 17:26 | Dobrý den,
od minule se nic nezměnilo. Docházím k psycholožce, ale je to pořád stejné - neustále brečím, některé dny i 5 hodin v kuse, někdy mívám záchvaty sebepoškozování. Prostě žít nechci. Je to všechno k ničemu. Bez něho je prostě může život prázdný. Nemám v životě nikoho, s kým bych si rozuměla. Nezvládám už nic, jsem na tom tak psychicky špatně, že už skoro ani nevycházím z domu, jelikož mívám časté záchvaty. Nepomáhá opravdu nic. Nikdy nebudu mít přítele, natož děti. Děti už vlastně ani nechci, musela bych v těhotenství chodit na gynekologii, a pak rodit, což dělat nechci. Kamarádky nemám, o koníčky jsem už dávno ztratila zájem. Rodina mě moc nemá ráda, jelikož jim moje záchvaty lezou na nervy. Dokonce mi pár z nich řeklo, ať se klidně zabiju, protože pak budou mít klid. Zkrátka se těším jen na to, až umřu, pak budu mít konečně klid. Měla jsem se smířit už dávno s tím, že zůstanu navždy sama, žádného přítele mít nebudu. Budu/jsem jen stará panna s hromadou koček. To mi říkali už před 7 lety, že jsem hloupá a že ten pravý přijde. Nepřišel doteď, jsem stará, frigidní panna. A hlavně nechci žít, neexistuje nic kvůli čemu bych žít chtěla. Opravdu nic. | Zaslal: deNina (25 let) | Naše odpověď |
|
02.06.2024 16:12 | Dobrý den, potřebovala bych se vyzpovídat a zároveň dostat jednu radu. V práci jsem se setkala s jedním mužem, byli jsme kolegové, sedli jsme si, zároveň mezi námi fungovala vzájemná přitažlivost, spřátelili jsme se, v práci se viděli téměř 5-6 dní v týdnu, otevřeli se jeden druhému, já mu i pomáhala v těžkých situacích a po nějakém čase jsme spolu strávili i noc. Problém je v tom, že jsem k němu začala něco cítit, byla jsem jím okouzlena, ale držela si dlouho odstup, jelikož je tu hlavní věc, která mi bliká v hlavě, věkový rozdíl. Mně je 23, jemu 39. A on byl první ve všem. První rty, první intimní prožitek, první muž, co mě viděl takovou, jaká jsem. Dnes se známe opravdu dlouho, příští měsíc to bude rok, společných nocí bylo i více a tehdy měl vztah, který nebyl ideální a zkončil. Vídáme se častěji a asi 2 týdny zpátky se mě opatrně zeptal, jestli bychom mohli být oficiální. Byla jsem zaskočená, jelikož se mě nikdo nikdy nezeptal, přišlo mi zvláštní a cizí, že někdo chce právě mě. Ale řekla jsem ano. Problém ovšem je, že nedokážu dostat z hlavy jen ten věk. Bavila jsme se s ním o tom, že z toho mám strach, z hlediska budoucnosti. Až mně bude 40, jemu přes 60. Řekl, že v tom nevidí problém. Já bych chtěla vidět svět, on ho už procestoval. Myslela jsem strašně daleko , když ten vztah je doslova na úplném začátku. Řekl mi, že by si dokázal představit se mnou mít i rodinu, že by si přál mít rodinu. Oba dva milujeme děti. Máme k nim krásný vztah. Jenže, zase tu vidím problém já. Když jsme na veřejnosti, vnímám, jak se lidé dívají na nás dva. Je mi jasné, že jde opět o věk a tím nechci projevit lásku z mojí strany. Když jsme sami, ráda, ale na veřejnosti mi to nejde. Občas vypnu a projevuji automaticky i já, ale když začnu vnímat a přemýšlet, nejde mi to. Řekl mi, že mu nepřijde, že jsme spolu. Že mu přijde, že jsem taková chladná. Problém byl i v tom, že jak jsem psala, měl těžké chvíle. Bohužel řešil je alkoholem a stalo se, že jsem ho vídala častěji v tomto stavu, než ve střízlivém. Byl jiný. Koneckonců jako každý po užití alkoholu. Avšak jak jsem ho tak viděla častěji, tak jsem nemohla přestat vidět jeho druhé já, když jsme byli spolu a byl střízlivý, takový, do kterého jsem se zamilovala a odmilovávala jsem se. Kvůli jeho druhému já. Říkala jsem mu to. A on to pochopil, uznal že mám pravdu, vzal mě za slovo a začal cvičit ( včera byl poprvé) a alkoholu se přestává dotýkat. Protože chce, abychom byli spolu a ví, že tím jak ubližuje sobě, ubližuje i mně. Jen já nevím, co cítím. Nevím co dělat. Nechci to ukončit. Když je to teprve pár dní na oficiálním začátku. Jen si se vším dělám až moc těžkou hlavu a četla jsem spoustu diskuzí o věkovém rozdílu. Spousta lidí psalo, že přišlo tak o kus života, nebo že partner zemřel dřív, že přijde to, že si nebudou rozumět a tak dále. Prosím tímto o radu a nadhled a děkuji za trpělivost přečtení až do konce. | Zaslal: Huu (23 let) | Naše odpověď |
|
02.06.2024 16:10 | Dobrý den, potřebovala bych se vyzpovídat a zároveň dostat jednu radu. V práci jsem se setkala s jedním mužem, byli jsme kolegové, sedli jsme si, zároveň mezi námi fungovala vzájemná přitažlivost, spřátelili jsme se, v práci se viděli téměř 5-6 dní v týdnu, otevřeli se jeden druhému, já mu i pomáhala v těžkých situacích a po nějakém čase jsme spolu strávili i noc. Problém je v tom, že jsem k němu začala něco cítit, byla jsem jím okouzlena, ale držela si dlouho odstup, jelikož je tu hlavní věc, která mi bliká v hlavě, věkový rozdíl. Mně je 23, jemu 39. A on byl první ve všem. První rty, první intimní prožitek, první muž, co mě viděl takovou, jaká jsem. Dnes se známe opravdu dlouho, příští měsíc to bude rok, společných nocí bylo i více a tehdy měl vztah, který nebyl ideální a zkončil. Vídáme se častěji a asi 2 týdny zpátky se mě opatrně zeptal, jestli bychom mohli být oficiální. Byla jsem zaskočená, jelikož se mě nikdo nikdy nezeptal, přišlo mi zvláštní a cizí, že někdo chce právě mě. Ale řekla jsem ano. Problém ovšem je, že nedokážu dostat z hlavy jen ten věk. Bavila jsme se s ním o tom, že z toho mám strach, z hlediska budoucnosti. Až mně bude 40, jemu přes 60. Řekl, že v tom nevidí problém. Já bych chtěla vidět svět, on ho už procestoval. Myslela jsem strašně daleko , když ten vztah je doslova na úplném začátku. Řekl mi, že by si dokázal představit se mnou mít i rodinu, že by si přál mít rodinu. Oba dva milujeme děti. Máme k nim krásný vztah. Jenže, zase tu vidím problém já. Když jsme na veřejnosti, vnímám, jak se lidé dívají na nás dva. Je mi jasné, že jde opět o věk a tím nechci projevit lásku z mojí strany. Když jsme sami, ráda, ale na veřejnosti mi to nejde. Občas vypnu a projevuji automaticky i já, ale když začnu vnímat a přemýšlet, nejde mi to. Řekl mi, že mu nepřijde, že jsme spolu. Že mu přijde, že jsem taková chladná. Problém byl i v tom, že jak jsem psala, měl těžké chvíle. Bohužel řešil je alkoholem a stalo se, že jsem ho vídala častěji v tomto stavu, než ve střízlivém. Byl jiný. Koneckonců jako každý po užití alkoholu. Avšak jak jsem ho tak viděla častěji, tak jsem nemohla přestat vidět jeho druhé já, když jsme byli spolu a byl střízlivý, takový, do kterého jsem se zamilovala a odmilovávala jsem se. Kvůli jeho druhému já. Říkala jsem mu to. A on to pochopil, uznal že mám pravdu, vzal mě za slovo a začal cvičit ( včera byl poprvé) a alkoholu se přestává dotýkat. Protože chce, abychom byli spolu a ví, že tím jak ubližuje sobě, ubližuje i mně. Jen já nevím, co cítím. Nevím co dělat. Nechci to ukončit. Když je to teprve pár dní na oficiálním začátku. Jen si se vším dělám až moc těžkou hlavu a četla jsem spoustu diskuzí o věkovém rozdílu. Spousta lidí psalo, že přišlo tak o kus života, nebo že partner zemřel dřív, že přijde to, že si nebudou rozumět a tak dále. Prosím tímto o radu a nadhled a děkuji za trpělivost přečtení až do konce. | Zaslal: Huu (23 let) | Naše odpověď |
|
19.05.2024 15:44 | Dobrý den milá poradno,
Jsem maminka dvou dětí a našla jsem si známost, jsme spolu krátce, takže ještě nic intimního neproběhlo. A z něho vypadlo, že je ve svých 40 letech panic. Což mě trochu zaskočilo, protože já jsem zrovna žena, která sex má hrozně moc ráda a užívá si ho. On řekl, ze ho sex prý už lákal, ale že nikdy nebylo s kým. On není ošklivý muž, proto se tomu divím, jen je dost nesměly. A teď se toho děsím. Pro mě je to taky nová zkušenost, ještě jsem neměla muže, co byl v posteli méně zkušený, než já spíše naopak. Třeba nějaké rady a tak? Jak vlastně k tomu jeho prvnímu sexu já jako zkušenější žena mám přistupovat a tak podobně? Děkuji ???? mám ho ráda, on je jinak skvělý a opustit ho kvůli tomu opravdu nechci. | Zaslal: sindy*2 (27 let) | Naše odpověď |
|
08.05.2024 17:48 | Chtěla bych se zeptat. Studovala jsem na střední škole,kde se mi líbil jeden kluk Patrik a pořád líbí, napsal mi, že si mě poslední dobou více oblíbil, kámošce napsal že mě nechce. Já jsem mu napsala, že se mi líbí už od prvaku ( studovala jsem 3roky) a on mi na to odepsal jen,,juj to je hezký. Nevím co si mám o tom myslet, kolikrát se mě i dotkl, pohladil po vlasech,v počítačové učebně si položil svou ruku na hřbet mé ruky. Když jsme měli ples, zeptal se mě,jestli na ten ples jdu, a já mu odpověděla že ano,ale s mým kamarádem frantou. Na plese mě skoro pořád pozoroval. Je možné že na ten ples chtěl jít on se mnou?? Je možné že je a byl do mě zamilovaný tak,jako já do něj? | Zaslal: Wolaji ma erika (19 let) | Naše odpověď |
|